„Ségra, pojď, jdeme na brusle,“ zavolal na mě můj starší bratr, zatímco měl hlavu zapřenou ve dveřích mého pokoje. „Super!“ odpověděla jsem s radostí a začala si oblékat zimní oblečení.
Připravila jsem se rychle – vzala jsem si teplou bundu, čepici a rukavice. Když jsem se konečně postavila před zrcadlo, zkontrolovala jsem, zda vypadám dostatečně připraveně na venkovní dobrodružství. S bráchou jsme měli naplánováno strávit odpoledne na kluzišti, a už teď jsem cítila vzrušení.
„Jak dlouho tam budeme?“ zeptala jsem se, když jsme vyšli ven. Slunce svítilo, ale vzduch byl chladný, což znamenalo, že ideální podmínky pro bruslení jsou právě tady.
„Nějakou dobu, dokud nás nebudou bolet nohy,“ odpověděl s úsměvem. Bylo vidět, že se na to těší stejně jako já. Jakmile jsme dorazili na kluziště, okolní atmosféra mě okamžitě uchvátila. Děti se smály, dospělí se snažili udržet na nohou a všude okolo se ozývaly zvuky kluziště.
Obula jsem si brusle a vyrazila na led. První kroky byly trochu nejisté, ale rychle jsem se do toho dostala. S bráchou jsme bruslili vedle sebe, povídali si a občas se snažili o nějaké triky.
„Podívej, jak to umím!“ vykřikl bratr, když se pokusil o piruetu, ale skončil na zemi. Zasmála jsem se, ale hned jsem mu pomohla vstát. „To chce trénink, neboj,“ povzbudila jsem ho.
Čas na kluzišti ubíhal rychle. Když jsme si dali pauzu, sedli jsme si na lavičku a vychutnávali si horký čaj z termosky, který jsme si vzali s sebou. „Je to skvělé, že jsme sem přišli,“ řekl bratr a já přikývla. Osvěžení a teplo čaje nám dodalo potřebnou energii na další bruslení.
Po chvilce jsme se vrátili na led a snažili se co nejvíce užít zbytek odpoledne. S každým kolem jsme se cítili jistější a dovednosti se pomalu zlepšovaly. Když jsme nakonec skončili, cítila jsem se šťastná a unavená zároveň.
„Musíme to brzy zopakovat,“ prohlásil bratr, když jsme opouštěli kluziště. Souhlasila jsem s ním a už jsem se těšila na další podobné chvíle strávené společně. Bruslení se stalo naším oblíbeným zimním zážitkem a já doufám, že si ho brzy zopakujeme znovu.
