Markéta Zemanová
„To je skvělé, že jsme se náhodou potkaly! Co máš v plánu na večer?“ zeptala se mě moje kamarádka, když jsme se s ní a její maminkou setkaly ve městě.
„Zatím jsem ještě nic konkrétního neměla vymyšleného,“ odpověděla jsem a přemýšlela, co bych mohla podniknout. „Možná bych si mohla zajít na nějaký film nebo se s někým potkat na kávu.“
„To zní fajn! Můžeme se třeba sejít všechny tři a vyrazit na něco do kina. Co říkáš?“ navrhla její máma, což mě překvapilo, ale zároveň potěšilo.
„To by bylo skvělé! Ráda bych šla s vámi,“ souhlasila jsem nadšeně. „Jaký film byste chtěly vidět?“
„Já bych si užila nějakou komedii, potřebuju se trochu zasmát,“ řekla kamarádka a její máma přikývla.
„A co ta nová česká komedie, co teď hrají v kině? Slyšela jsem, že je docela vtipná,“ navrhla jsem, vzpomínajíc na upoutávku, kterou jsem viděla.
„Jo, to zní jako dobrý nápad! Podíváme se na časy promítání a pak se domluvíme,“ dodala kamarádka.
Jak jsme se tak bavily, uvědomila jsem si, jak moc mi chyběly společné chvíle s nimi. V poslední době jsem byla zaneprázdněná školou a povinnostmi, a tak jsem si říkala, že bych měla více času trávit s přáteli.
„A co plánujete vy na víkend? Nějaké akce?“ zeptala jsem se, abychom udržely rozhovor v chodu.
„My jsme s mámou přemýšlely o návštěvě výstavy v galerii. Je tam prý zajímavá výstava moderního umění,“ odpověděla kamarádka.
„To zní dobře, mohla bych se k vám připojit, pokud mi to vyjde,“ navrhla jsem.
„Jasně, čím víc nás bude, tím lépe! A navíc, výstava bude určitě zábavná,“ řekla její máma s úsměvem.
Celý rozhovor mě naplnil pozitivní energií a nadšením. Bylo fajn mít takové přátele, se kterými můžu sdílet volný čas a zážitky. Doufala jsem, že večer s nimi bude stejně skvělý jako naše setkání ve městě.
